Perly obdivujeme po tisíciletí, život ušlechtilých perel

Perly jsou vznešené, urozené a symbolizují věrnost. Egypťanky perly nosily na šíjích již 1500 let před Kristem a pro Římany byly perly symbolem bohatství, moudrosti a štěstí. Svou krásu si perla dokáže uchovat úctyhodných 100 až 150 let.

Lidstvo zná perly více než 6000 let. A že je to pravda, a ne mýtus nezpochybnitelně potvrzují Číňané, kteří perlám připisovali i léčivé účinky. Indové, kteří perly používali jako talisman a Mongolští vládci, kteří věřili, že popíjení odvaru z perel posílí jejich mužnost. Legendy o perlách popisujeme zde.

Strážci perel

Perly jsou plodem, můžeme také říci produktem, některých druhů mořských i sladkovodních mlžů, zřídka i plžů. Většina mlžů tráví delší část života zahrabána ve dně nebo se připoutává ke kamenům, a to pomocí vláken. Věděli jste, že charakteristickým rysem mlžů je fakt, že nemají vůbec hlavu?

Všichni mlži se však živí drobounkými částicemi živých látek, které pomocí žáber filtrují z vody. A proto je i většina mlžů citlivá na kvalitu vody. Je-li voda příliš zabahněna, jsou mlži v ohrožení. Naopak, perla vznikne jen tehdy, když mezi stěnu lastury a plášť vnikne např. zrnko písku nebo kamínek. Aby měkkýš zabránil dráždění, postupně obaluje zrnko písku perleťovými vrstvami a tím vlastně vzniká perla.

Mlž, ve kterém se „rodí" perla se nazývá perlorodka. Každá perla získává svoji nenapodobitelnou duhovou barvu a lesk střídáním obalování perleťových a konchiolinových vrstev. Perly najdete v mnoha druzích lastur. Mezi ty nejcennější patří perleť z lastur rodu Pteria a mezi největší perlorodky patří perlorodky mořské neboli Pinctada maxima. Hmotnost jejich lastury je až 5,5 kg. Jejich výskyt je zaznamenán u západního a severního pobřeží Austrálie.

Vzácnost přírodních perel a jejich výskyt

Perla často získává barvu podle druhu lastury, ve které perla vznikla. Tvar přírodní perly se odvíjí od formy nebo tvaru zrnka písku či kamínku a místem uložení v lastuře. Velikost perly závisí jak na druhu lastury, tak i na teplotě a samozřejmě času. Přírodní neboli nekultivované perly jsou velmi vzácné a drahé, jelikož za jejich vznikem nestojí lidský faktor. Než se však přírodní perla najde, musí se otevřít mnoho perlorodek. Opatrným otevřením se však perlorodce nijak neublíží.

Perlorodky se obvykle loví v teplých vodách tropických moří, například na pobřeží Srí Lanky a jižní Indie, kde se v hloubce 6–15 m vyskytují především růžovočerné a žluté perly. Perský záliv je zase známý výskytem růžových perel a perel krémově bílých. Největší množství perel na trhu dnes produkují farmy v jihovýchodní Asii a jižním Pacifiku od Číny, přes Vietnam, Japonsko až po Austrálii, Polynésii a Tahiti.

Podmanivá elegance kultivovaných perel

Kultivované perly vznikají sice za stejných podmínek jako perly přírodní, ale podnět k jejich zrodu jim dává člověk. Kultivované perly se chovají na perlových farmách, kdy se do skořápek mlžů vkládají například drobné korálky, které jsou stejným způsoben obalovaný perleťovými vrstvami.

Kultivované perly se rozdělují do zdánlivě podobných skupin. Známější, ale dražší kultivované perly, jsou perly mořské. Druhou a nejspíše nejrozšířenější skupinou pravých perel jsou perly sladkovodní neboli perly říční. Jejich pravost dokazuje stejný způsob chovu, jako chov mořských perel v perlorodce. Na své kráse neztrácí. Jsou hedvábně lesklé a mají úžasný porcelánový vzhled.

Ohlédnutí do historie

Perly se nejen svojí urozeností zapsaly do historie některých královských a chrámových pokladů. Neobvykle velkou perlu o velikosti holubího vejce vlastnil španělský král Filip II. Taktéž perla o průměru 5 cm je pokladem britského království. A zřejmě největší perla je prý v majetku jisté banky v San Francisku.